Architektura a územní plánování

V obci Vyškovec se dochovalo několik cenných ukázek lidové architektury, které nejsou však obnovovány a pozvolna mizí (dle VM pozoruhodné stavby domů č.12, 40, 44, 63, 76 a 104). Z místa můžeme však potvrdit pouze jen jednu jedinou poslední dochovanou stavbu, oficiálně vedenou památku p.č. 44, která je však bez údržby a neustále chátrá. Jiné dochované stavby, kterých je pouze několik, nejsou chráněny jako památky.

Stavební materiál

Původními stavebními materiály v obci Vyškovec byly zejména dřevo, hlína a kámen, ke konci 19.stol. a v 1. polovině 20. stol. již převládá výstavba z nepálených cihel. Od 60. let tohoto století se v přístupnějších částech budují domy z cihel pálených. Původní krytinou střech byly došky z žitné slámy, v nouzi z bukového proutí, tato byla později, zejména po l.svět. válce nahrazena plechem, později eternitem a následně pálenou krytinou. Hospodářské budovy kopaničárů bývají v bezprostřední blízkosti obydlí, bez pravidelného uspořádání (stodoly, sušírny). Klasické domy na Kopanicích byly tvořeny pouze jednou obytnou místností s pecí a síní -komorou (dvouprostorový dům), kdy chudší stavení sloužilo i jako chlév (komora - vstupní síň). Koncem minulého století vzniká dům trojprostorový, tj. rozšířený o druhou jizbu, kdy se pece přesouvají do síně a komín je vyveden nad střechu. Průměrná velikost obytných místností byla 12 m2.

Výstavba 70. let 20. století

Nová výstavba v obci Vyškovec se již inspiruje "civilizačními" vlivy. Období socializace 70. a 80. let 20. století přineslo výstavbu vícepatrových budov, kterých bylo postaveno naštěstí pouze několik a přes svůj vzhled, respektovali umístěním alespoň krajinný ráz dvorcové zástavby a nevzniklo zde sídliště socialistických budov podél cesty.

Během této doby byly ale přitom vytvořeny v územním plánu tzv. „Rozvojové plochy pro trvalé bydlení“ podél cest s naddimenzovaným počtem stavebních míst na jednotku plochy, která porušuje původní typ roztroušené zástavby. V období socializace lidé z krajiny odcházeli a rozvojové plochy nebyly využity. Začátek 21.století je však charakterizován stavebním boomem, který přináší poptávku po stavebních parcelách pro rekreační budovy „v čisté přírodě s výhledem“ na zelených loukách, který je ale často bez rozmyslu a bez respektování přírodních podmínek (návětrná místa, pramenné mísy) a původního krajinného rázu daných lokalit.

Územní plánování

Současně platný územní plán (ÚP) obce Vyškovec

V současně platném územním plánu jsou rozvojové zóny bohužel vykresleny nešikovným způsobem jako oblaka nad zelenými loukami s určitým počtem staveb přesahující hustotu současné roztroušené zástavby (usedlost na 2-6ha). Současně platné Regulativy ÚP Vyškovec definují k tomu roztroušenou zástavbu vzdáleností domů pouze 20 m i přes její současně dochovanou strukturu vzdáleností usedlostí více jak 300 až 500 m.

Parcely s rozvojovými plochami pro trvalé bydlení v ÚP jsou pak terčem realitních kanceláří s nabídkami lukrativních stavebních parcel na zelených loukách v čistém prostředí CHKO. RK rozdělí vyšrafované rozvojové plochy dle počtu povolených domů v ÚP bohužel na schodně velké celky, které následně prodává jako "stavební". Dělení pozemku by se již v této chvíli měl účastnit krajinář z CHKO pro prevenci následných problémů. Názorným příkladem je situace s parcelou 9054 v II. zóně CHKO v obci Vyškovec. Realitní kancelář rozdělila před prodejem parcelu č. 9054 s rozvojovou zónou pro bydlení na tři stejně velké „stavební“ části o shodné šířce 25 m a velikosti 0,4ha přesně dle počtu možných staveb v ÚP (p.č. 9054/5, 9054/6 a 9054/7). Tyto třiparcely následně RK prodala jako „stavební“ (listopad 2009). K vyhodnocení vlivu hustoty zástavby na krajinný ráz kopaničářské roztroušené zástavby se Správa CHKO dostála až ve fázi, kdy všichni tři kupci přicházejí pro povolení stavby (leden 2010) a resumé SCHKO dle §12 zákona 114/1992Sb. zní, že na celé původní parcele 9054 může stát pouze jedna stavba.

Jak tato praxe ukazuje, je žádoucí řešit krajinný ráz tedy již během sestavování územního plánu jako systém prevence soudních sporů. V tomto ohledu vidíme ze strany ČSOP Moravské Kopanice možnost získání grantových prostředků na krajinářskou studii pro ÚP ve spolupráci s obcí, která má nízký rozpočet a jakékoliv výdaje spojené s novým ÚP jsou nadnáklady na úkor provozu obce (např. údržby silnic).

Rok 2010 - sestavování nového územního plánu

  • Návrh zadání ÚP obec Vyškovec - text | mapa (únor 2010)
  • Připomínka k Návrhu zadání od ČSOP Moravské Kopanice

V návrhu zadání ÚP v únoru 2010 byly rozvojové zóny pro trvalé bydlení ve většině pouze překopírované dle starého ÚP bez konkrétního umístění jednotlivých usedlostí. V této souvislosti jsme podali za ZO ČSOP ZO připomínku nezbytnosti vypracování krajinářské studie k novému ÚP obce Vyškovec s důrazem na přesné definování umístění nových staveb na „zelených loukách“. Současná „oblaka“ rozvojových zón bez specifikace rozmístění jednotlivých staveb by zůstala do budoucnosti nebezpečím ve formě stavby domů v pravidelných rozestupech podél cest a zrušením unikátního typu krajiny a možnosti rozvoje obce svým tradičním směrem a neopakovatelností nejenom v ČR, ale také v celé Evropě. Tento typ krajiny vidíme jako jednu z největších cenností obce Vyškovec.